Školní Expres, Ročník I, Číslo 2
Ročník I.
Číslo 2.
12. 12. 2006
Občasník žáků ZŠ a MŠ Benešov
Milí čtenáři,
je tady prosinec, měsíc, ve kterém slavíme nejkrásnější svátky v roce. V tomto čísle bychom Vás chtěli seznámit s tradicí Vánoc a navodit vánoční atmosféru. I v některých pravidelných rubrikách se objeví vánoční tematika.
Za celou redakci Vám přeji, abyste sváteční dny prožili v pohodě, radosti z dárků a v novém roce měli hodně úspěchů ve škole i mimo ni.
Renata Čapková
PROSINEC
Prosinec je měsíc ticha,
klidným teplem lásky dýchá,
i když za okny je zima
a v komíně meluzína
volá, volá, že má hlad,
že nemůže v noci spát…
Možná na mě mámě poví,
že chodívám na cukroví,
a pak večer u stromečku
najdu jenom její vlečku
z jíní, větru kouzlem tkanou
jehlou mrazu vyšívanou.
PRANOSTIKY NA PROSINEC
23. prosince
Svatá Viktorie obrázky na okna ryje.
24. prosince
Na Štědrý večer hvězdičky, ponesou vajíčka slepičky.
26. prosince
Vyfouká - li Štěpán bláto, bude pěkné jaro.
31. prosince
O Silvestru papeži snížek si už poleží.
(vybrala Marie Veselá, 6. tř.)
Vánoční zvyky a tradice
Blíží se čtyřiadvacátý prosinec. Pojďme na chvíli přerušit vrcholící přípravy a zamyslet se nad významem Vánoc. Vánoce v dnešním pojetí jsou pro velkou část světa, který si říká civilizovaný, svátky peněz, jídla a zboží. A v tom šustění bankovek a cinkotu příborů se vytrácí duch, který odedávna vládl období končícího roku.
Vánoce jsou spojovány především s narozením Ježíše Krista, kořeny oslav připadajících na konec roku však leží daleko v minulosti. Pohané věřili, že bůh Slunce se každým rokem znovu rodí. Vypozorovali, že koncem prosince začíná slunce stoupat na obloze výš a výš a tento jev spojovali právě s narozením slunečního dítěte. Začali slavit zimní slunovrat a právě ve svatých nocích kolem zimního slunovratu lze vystopovat i původ slova Vánoce. Podle jazykovědců pochází z němčiny. „Weihnachten” si naši předkové počeštili na Vánoce. Od dob Říma se oslavy ustálily na dnešní 25. prosinec.
V roce 1223 postavil světec František z Assisi první jesličky v poustevně v horské jeskyni a u jeslí sloužil první „půlnoční” mši. První český betlém byl k vidění v Praze u jezuitů v roce 1560. Stavění jesliček se brzy rozšířilo a bylo nejrozšířenějším vánočním zvykem až do 19. století, kdy se novým symbolem Vánoc stal vánoční stromek. První stromky byly věšeny za špičku od stropu.
Všichni jistě znáte jmelí, které je další tradiční rostlinou Vánoc. Podle legendy bylo stromem, ale když byl z jeho dřeva zhotoven Kristův kříž, strom prý hanbou seschl a stal se rostlinou.
V dřívějších dobách se v období Vánoc dodržovalo mezi prostým lidem mnoho zvyků a tradic. Především se na Štědrý den držel půst. Hlavním jídlem tohoto dne byla večeře. V různých krajích se připravovala různá jídla, např. polévka hrachová, houbová, kroupová, rybí, zelná. K hlavním pokrmům patřil štědrovečerní Kuba, houbová omáčka s chlebem, jahelná kaše se sirupem, ryba. Nesměla chybět vánočka. Možná i vy máte doma tradiční jídlo, které na Vánoce připravujete a jistě se na ně i těšíte.
Po večeři se rozkrajovala jablíčka, lilo se olovo, házelo se střevícem, pouštěly se lodičkyz ořechových skořápek a ještě mnoho jiných. Tolik dárků jako dnes nebylo. Jen v bohatých rodinách na ně byly peníze. Ale všichni, chudí i bohatí, chodili na půlnoční mši, kde oslavili narození Ježíše Krista. Na svatého Štěpána se chodilo na koledu. Koledníci obcházeli domy a v každém popřáli do nového roku. Zakončením oslav Vánoc byl svátek Tří králů.
(vybráno z http://www.keltsky_rok.cz, http://www.zdarskevrchy.cz)
Vánoční anketa
Oslovili jsme paní učitelky a zeptali jsme se:
- Máte ráda Vánoce?
- Jaké máte zvyky o Vánocích?
- Plave Vám před Vánocemi kapr ve vaně?
Paní učitelka ŠVANCAROVÁ:
- Ano, velmi.
- Ano, zpíváme koledy, nosíme do lesa zvěři jídlo, každoročně máme kapra…
- Ano.
Paní učitelka ČAPKOVÁ:
- Ano.
- Strojíme stromeček, dáváme si dárky, při štědrovečerní večeři jíme rybu…
- Ne, jíme lososa a ten ve vaně neplave.
Paní učitelka STRÁNSKÁ:
- Ano.
- Rozdáváme si lístky se jménem někoho z rodiny, podle toho mu koupíme originální dárek, dále házení botou…
- Někdy.
(N. Jurná, A. Zemánková, 6. tř.)
A je tu další zajímavý rozhovor, tentokrát s žákyní 7. ročníku LUCKOU NESVADBOVOU!!!!!!!
- Baví tě škola?
„ Někdy.” - Který předmět máš ráda a který nesnášíš? A proč?
„Němčinu a nesnáším matematiku, protože je to někdy docela těžký.” - Maké máš zájmy?
„Jízda na kole, plavání, MP3 přehrávač a kamarádi.” - Kdo je tvůj nejlepší kamarád a kamarádka?
„Vojta a Radka.” - Čeho si na kamarádech nejvíce vážíš?
„Upřímnosti, když nelžou, nepomlouvají a drží při sobě.” - Líbí se ti Školní expres?
„Jo. Je to zajímavý, ale mohlo by být víc sportu.” - Zažila jsi někdy nějaký trapas? A jaký?
„Jo. Spadla jsem v autobuse.”
(ptala se P. Rosenbergová, 6. tř.)
Střípky z naší školy
Muzeum Boskovicka
Dne 2. 11. 2006 jsme navštívili (6. třída) expozici Pravěk Boskovické brázdy v Muzeu Boskovicka v Boskovicích.
Viděli jsme tam mnoho nástrojů a různých jiných věcí z doby kamenné, bronzové a železné. Např. jehly, hřeby, různé ozdoby, šperky … Byly tam také sošky zvířat, mince vyrobené Kelty a mnoho jiných věcí. Byla tam také keltská kovárna s figurínami, dále ševcovské nářadí a hotové výrobky (boty), které už ale zobrazovaly období středověku.
Vstupné za jednu osobu je 5 Kč. Návštěva byla velmi poučná a zajímavá.
(A.Zemánková, N. Jurná, 6. tř.)
Školní vánoční besídka
Brzy tu budou Vánoce a s nimi i školní vánoční besídka, která se bude konat dne 22. 12. 2006 v 8.10 hod u vánočního stromečku v hale školy. Každá třída si už připravuje program.. Třídy vyšších ročníků nás mohou svým programem i pobavit. Co si asi připraví letošní 7., 8. a 9. ročník? Pokaždé nás svými programy pobavili, doufáme, že i letos se pořádně zasmějeme. Všichni se ale těšíme na programy všech tříd a také na příjemnou předvánoční atmosféru.
(A. Zemánková, N. Jurná, 6. tř.)
Vánoce jsou ve dveřích
V prosinci bývá zima a někdy je i sníh, ale vždycky jsou Vánoce. A to je ze všeho nejlepší. Všichni jsou doma, mají stromeček, betlém, cukroví a dárky. Můžou si číst také básně o Vánocích, zpívat koledy, vyrábět si lodičky ze skořápek, krájet jablka a hledat hvězdičku,… Prostě nádherná atmosféra.
(M. Veselá, 6. tř.)
Vánoce
Blíží se dvacátý čtvrtý prosinec, na který se těší mnoho dětí, dospělých, ale také už těch starších lidí. Těšíme se nejen proto, že dostaneme dárky, ale také, že budou prázdniny a budeme všichni spolu. Kdyby ještě napadl sníh , tak by to bylo určitě lepší.
Pak přijde třicátý první prosinec, neboli Silvestr a za dvacet čtyři hodin budeme v roce 2007 a všichni budeme o rok starší. Krásné Vánoční svátky chci Vám přát, aby měl člověk člověka rád, aby jeden druhému štěstí přál a aby ten nový rok za něco krásného stál.
Pěkné Vánoce.
(T. Tlamková, 8. tř.)
Výlet do Brna
Dne 14. 11. 2006 jela 4., 5. a 6. třída do divadla Polárka do Brna. Divadlo jsme neviděli, protože ten den nehráli a zapomněli nám vzkázat, abychom nejezdili.
Tak jsme vymýšleli jiný program a na návrh pana řidiče jsme skončili v muzeu pravěku Anthropos. Překvapil nás tam veliký mamut vážící 6 tun, lebky a figuríny pravěkých lidí, pravé kostry pravěkých zvířat, malby na stěnách a různé nástroje.
A nejvíce nás zaujal veliký obchod s jídlem v suterénu muzea. Všichni si nakoupili něco k jídlu. Největší zájem ale byl o gumové náramky a prstýnky.
Abychom nezapomněli na tento den, zvěčnili jsme se s obrovským mamutem (a nejen s ním) na spoustě fotografií. Ty si můžete prohlédnout u Áji Janíkové a Pavči Muchové z 6. třídy.
(A. Janíková, 6. tř.)
Výlet do Slavkova
Dne 22. listopadu byla 8. a 9. třída na vlastivědné exkurzi v muzeu Anthropos v Brně a ve Slavkově. Byli jsme v podzemí zámku. Tam jsme mohli vidět různé postavy ve starodávném oblečení, zámeckou kuchyni nebo mučírnu. Potom jsme vešli do místnosti s keramickými a jinými výrobky, na zemi byly menší kameny a cestičky, po kterých jsme chodili, byly z betonu. Byli jsme také v místnosti, kde se to na nás mohlo klidně sesypat. Chodbičky byly hodně nízké a chodili jsme skoro pořád po schodech. Nakonec, když jsme šli ven, jsme si prohlédli zámek zvenčí.
(J. Veselá, 8. tř.)
Divadlo
Dne 22.10. 2006 jsme už po druhé navštívili večerní divadelní představení v Brně, ale tentokrát v Mahenově divadle. Toto představení nese název Škola žen. A napsal jej francouzský herec a dramatik Moliére, který žil v letech 1622-1673. V hlavní roli účinkoval Zdeněk Dvořák.
Přestože se jednalo o komedii, nebylo to tak plné humoru, barev a tak různě jako první divadlo, a to bylo Sluha dvou pánů. Ale myslím si, že se to všem líbilo a měli z toho dobrý pocit.
(T. Tlamková, 8. tř.)
Jídelníček na přání Pracovnice školní jídelny by chtěly pro všechny strávníky vařit týden jídla, která sami navrhnou. Po vánočních prázdninách se bude moci každá třída domluvit a navrhnout tři jídla.
Návrhy odevzdáte vedoucí jídelny paní Čapkové. Ta je potom spolu s kuchařkami posoudí a vytvoří jídelníček podle vašich přání. Samozřejmě budou dodržovány zásady zdravé výživy, proto při navrhování přemýšlejte, jaká jídla jsou pro vás vhodná.
Toto oznámení považujte za šanci podílet se na tvorbě jídelníčku. Podle toho, jak se osvědčíte, může se tato akce opakovat i vícekrát.
(Renata Čapková)
Trocha potravy pro duši
Edward Lear byl anglický spisovatel a výtvarník (1812-1888). Pocházel z chudé rodiny, od dětství maloval na zakázku, aby pomohl svým rodičům (otec se na čas ocitl ve vězení pro dlužníky). Výtvarné nadání mu umožnilo kontakt s vyšší společností - měl zachytit lordovu sbírku zvířat. Mezi jeho vnoučaty si poprvé ověřil svůj cit pro jazykovou hru. Začal vymýšlet říkanky pro děti, které se neřídí běžnou logikou, jejich smysl spočívá v sestavení komického nesmyslu. Z těchto říkanek postupně vznikla Kniha nesmyslů, Nesmyslné písně, říkadla, rostlinopis a abeceda, Další nesmysly a Verše k smíchu.
Jeho dílo přeložil do češtiny Antonín Přidal pod názvem Kniha třesků a plesků.
Ukázka z díla Edwarda Leara:
Byl jeden starý pán v Singapuru, dělal si sekyrou manikúru. Když mu prsty padaly, řekl: "Co jste čekali, dělám-li sekyrou manikúru."
Byla jedna slečna předlouhého nosu majícího denně protáhlejší osu. Když jí zmizel za lesem, zavolala s úděsem: „Loučím se s tebou, špičko mého nosu!”
Při výuce literární výchovy se žáci 7. třídy pokusili vžít do básníkovy duše a vytvořili svoje říkanky, které nejsou o nic horší než originál. Posuďte sami:
Byl jeden muž ze Sněžky a rád jedl své ponožky . A když mu došly ponožky , tak začal jíst stonožky . To byl ten muž ze Sněžky .
Byl jednou jeden manekýn, co chodil každý večer za někým. Kdo to byl však nevíme, brzy se to dozvíme. Kdo byl ten slavný manekýn.
(vybrala D. Zatloukalová, 7. tř.)
S úsměvem jde všechno lépe aneb troška anekdot, hádanek a soutěží
Citáty a postřehy
MOZEK je skvělý orgán. Začne pracovat, jakmile se vzbudíš, a neustane, dokud nedorazíš do školy.
SMÍCH je stejně nepotlačitelný jako příliv. V obou případech jde o přírodní síly.
NIC NENÍ tak trapné jako sledovat, jak někdo dělá to, o čem jste tvrdili, že to nejde.
TELEVIZE nám dá mnohé, ale nedá nám čas k přemýšlení.
KLADNÝ POSTOJ možná nevyřeší všechny vaše problémy, ale rozčílí tolik lidí, že to za tu námahu bude stát.
BUDOUCTNOST má ve zvyku přicházet neohlášena.
(vybrala V. Hlubinková, 8. tř.)
Vtipy o blondýnkách
Je blondýnka v porodnici a stále brečí. Přijde za ní gynekolog a říká: „Proč brečíte? Máte přece krásná dvojčata.” A blondýnka na to: "Když já nevím, s kým mám to druhé!!!!!!
Víte, proč blondýnky otevírají mléko už v krámě? Protože je tam napsáno zde otevřít.
Víte, jak blondýnka zabíjí kapra? (utopí ho)
Víte, proč blondýnka nejí okurky? (protože neprostrčí hlavu do sklenice)
Víte, co dělá blondýnka na přechodu? (krmí zebry)
Víte, proč blondýnka lije vodu do počítače? (chce surfovat po internetu)
(vybrala A. Janíková, 6. tř.)
Perličky ze školy
Paní učitelka se ptala Michala, proč napsal ve slově slimák „Y?” „Slimák je přece to stejné, co hlemýžď a ten patří do vyjmenovaných slov,” odpověděl Michal.
V hodině dějepisu se žáci učili o době kamenné, bronzové a železné. Luboš se najednou zeptal: „Paní učitelko, teď je doba plastová?”
Z hodiny češtiny : Vyjmenovaná slova po „Z” jsou: brzy, jazyk, nazývati a letiště.
Sportovní trápení
Zeptali jsme se kapitána žákovského družstva Sokol Benešov Tomáše Muchy:
- Kdy jsi začal hrát fotbal?
„V 9 letech.” - Kdy jsi dal první gól?
„Ve 13 letech.” - Kdy ses stal kapitánem?
„Tento rok.” - Jaké byly tvoje první kopačky?
„Hadráky.” - V jakých kopačkách hraješ teď?
„V adidaskách.” - Na jaký zápas nikdy nezapomeneš?
„S Knínicemi.” - Proč?
„Přihrál jsem na krásný gól.” - V jakých dresech radši hraješ?
„V červených.”
(P. Ševčík, L. Stříž, M. Slepánek, 6. tř.)
Protože teď v zimě nemůžeme sportovat venku, vyzýváme zájemce: Pokud byste se chtěli podílet na přípravě a účasti ve sportovním turnaji, ve kterém byste změřili síly se svými spolužáky, podávejte návrhy mně (R. Čapková) nebo paní učitelce Richterové.
V případě zájmu se turnaj uskuteční v měsíci lednu. Pravidla budou zveřejněna v dostatečném předstihu. (R. Čapková)
Logická sportovní hádanka
V tenisovém turnaji se umístili na prvních pěti místech Aleš, Kamil, Luděk, Oldřich a Petr. Příjmení těchto chlapců (různě přeházená) jsou Metelka, Lukáč, Kalina, Zubík a Vostrý.
Pokus se doplnit tabulku, když víš: Vítězem se stal Aleš, který ve finále porazil Metelku. Čtvrtý skončil Vostrý, pátý Oldřich, Petr se umístil o dvě místa hůře než Lukáč. Kamil se umístil o tři místa lépe než Zubík.
| Jméno | Příjmení | Pořadí |
|---|---|---|
| Aleš | ||
| Kamil | ||
| Luděk | ||
| Oldřich | ||
| Petr |
