Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Římskokatolická farnost Benešov u Boskovic
O původu farnosti a kostela
Vznik farnosti Benešov se datuje k 16. listopadu 1786.
Do farnosti patřily od počátku vzniku vesnice Benešov, Okrouhlá a Kořenec.
Později k nim byl připojen ještě Pavlov (dnes část Benešova), který spadal
pod Horní Štěpánov. Pavlov byl přifařen k Benešovu listinou z 31.května 1792.
Domácí protokol čili Kronika kostela a fary na Benešově o vzniku farnosti
pojednává takto:
„Celá nynější farnost Benešovská, vyjímajíc jen Pavlov, byla až do roku 1786
přifařena do Knihnic (Knínice), kde bylo probošství premonstrátského kláštera
z Hradiska u Olomouce, kamž celé hory pod panství a patronát náležely.
Když byl klášter ten za císaře Josefa II. v roku 1784 spolu s ostatními mnohými kláštery
na Moravě zrušen, připadlo panství Hradišťské a s tím i Šebetovské fisku,
a patronát převzal Náboženský fond (nadace-byl to státní úřad, který se měl starat
o stavbu nových kostelů v odlehlých místech celého mocnářství),
kterýž kostel zdejší s farou a školou stavěti započal v roce 1786.”
O postavení kostela na Benešově vypravuje se mezi starými lidmi následující:
Když byly zkonfiskovány statky Hradišťské, bylo slyšeti, že se má stavěti také
na horách zdejších kostel a zřízena býti farnost samostatná.
O to ucházeli se obyvatelé z Kořence a chtěli ho stavěti asi uprostřed Kořence
na kopečku směrem k Štěpánovu. Rovněž i Okrouhelští se o kostel ucházeli
chtíce ho stavěti na vyvýšenině u obce směrem k „Raclové louce”, a měli to
snad už slíbeno, jenže potřebovali složiti nějaké peníze (asi 300 zlatých).
Poněváč jich doma neměli, šli na Benešov k zámožnému šenkýři Jiříku Střížovi,
aby jim je půjčil, přitom se snad zmínili, nač jich potřebují.
Šenkýř jim řekl, že jich doma nemá, ale že je do dvou dní jim zaopatří.
Zatím ale domluvil se ještě s jinými Benešovskými, vzal peníze a jel ještě
s rychtářem Minxem do Olomouce ještě tu noc, tam peníze složili a dosáhli
toho ihned, že se má kostel stavěti na Benešově.
Když se vraceli, potkali hned u východu ze brány arcibiskupského paláce
sousedy Okrouhelské. Radostně prý si klepli na kapsu a zvolali na ně:
„Tuť už to máme!”
Tím na sebe popudili Okrouhelské i Kořenecké tak, že po dlouhou dobu
nechtěli jim ničím přispívati na potřeby kostelní, vyčítajíce jim, že je podskočili,
že měl státi kostel u nich, aby si tedy sami platili.
Jelikož hradišťský klášter byl zrušen a kněží se museli rozejít, byl ustanoven
P.Rafael Tobiáš Schmid za prvního faráře a P.Jan Norbert Wambera za prvního
kaplana na Benešově, kam nastoupili 3.dubna 1787.
Kostel však postaven ještě nebyl, proto byla vysvěcena tehdy nově postavená
hospoda Jiřího Stříže, aby se tam prozatímně mohly konat bohoslužby.
4.dubna 1787 byla zmíněná hospoda vysvěcena a 5.dubna 1787 v ní byla sloužena
první mše svatá.
Fara v té době také ještě nebyla hotová (není známo, kdy byla dokončena),
proto kněží byli prozatímně ubytováni v soukromých domech.
Kostel byl postaven roku 1787 ve slohu renesančním
a vysvěcen na svátek sv. Martina 11.listopadu 1787 arciknězem z Boskovic
P. Vavřincem Vincencem Mertou.
Postavení kostela připomínala základní deska (v latině), která je
umístěna za hlavním oltářem. Při rekonstrukci stropů byla zazděna.
Dnes lze spatřit pouze část této desky.
Kostel je zasvěcen Povýšení sv. Kříže.
Farnost Benešov byla vyjmuta z arcidiecéze olomoucké 1. ledna 1863
(spolu s celým boskovickým děkanstvím) a připojena k diecézi brněnské.
Více informací naleznete na stránkách:
https://benesov-farnost.webnode.cz/
Fotky si můžete pohlédnout na stánkách:
